Hana Wichterlová
1903 - 1990
První dáma českého sochařství
Hana Wichterlová se narodila v Prostějově v rodině úspěšného továrníka vyrábějícího zemědělské stroje a automobily. Její rodina se znala s architektem Janem Kotěrou, který v letech 1905-1907 vyprojektoval a v Prostějově postavil Národní dům - skvostnou ukázku secesní architektury. Kotěra rodině doporučil, aby výtvarně nadaná Hana studovala uměleckou školu. V 16-ti letech nastoupila na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech 1919-1925 studovala sochařství u Jana Štursy. Jejími vrstevníky ve třídě byli mimo jiné Josef Wágner a Vincenc Makovský. Studium na AVU dovršila prací Údiv, významným figurativním dílem, jímž se postavila na přední místo českého moderního sochařství. V letech 1926-30 žila a studovala v Paříži, kde navštěvovala mimo jiné přednášky Františka Kupky. V Paříži vytvořila celkem 5 plastik. Na tyto plastiky navazuje socha Pupen (1932). Socha Pupen je považována za jednu z nejzávažnějších plastik českého meziválečného sochařství. Dílo vychází z autorčina hlubokého zájmu o přírodu, který se spolu se zaměřením na meditativnost ve vazbě na východní filozofii promítá do převážné části tvorby. Během 40tých let vytvořila dvě významné hlavy: Černou hlavu (1955) a Vivekanandu (1956-58). Tvorba z 60tých a 70tých let navazuje na přírodní motivy z předválečného období (Pecka 1964, Lusk 1967 a Jádro 1976).
Zvláštní místo v autorčině díle pak náleží nedokončené figurální plastice Mahulena (1955-1990), jež představuje symbiózu stromu a ženského těla. Hlava a ruce jsou vymodelovány, tělo a vlasy jsou složeny z kůry stromu. Statutární kmenovou vertikálu poeticky uvolňuje dívčí tvář.
"Mahulena", složitá asambláž přírodních detailů s modelovanými částmi se stala logem sochařských sympózií v Prostějově. Organizátoři sympozií tak vzdávají poctu první dámě českého sochařství.
Poděkování:
Zvláštní poděkování patří paní MUDr. Lindě Wichterlové a paní Mgr. Aleně Wichterlové za souhlas s logem sympozia, za rodinné materiály a vzpomínky na Hanu Wichterlovou.